Recenze: Vánoční večírek SU v Sacre Coeur

Prosinec je vždy ve znamení vánočních večírků všeho druhu, od pracovních až po ty celounijní, což byl případ i Vánočního večírku Studentské unie ČVUT, který se již podruhé konal v prostorách Sarce Coeur. Ze všech večírků jsem se na tenhle těšila nejvíc. Proč? Samozřejmě kvůli té zvláštní, luxusně-společenské atmosféře. Již samotné prostory vybízejí k tomu se obléci tak trochu “jinak”. Business/smart casual nebo pojetí little black dress? Proč ne, každý se mohl obléknout po svém…

Tento večírek jsem využila jako příležitost “provětrat” své nové šaty. Přiznávám, že v obchodě se mi zdály poněkud delší než ve skutečnosti byly, ale nenechala jsem se jejich délkou (krátkostí) nikterat zastrašit. A co k jednoduchým černým šatům? Ano, samozřejmě výrazné a pokud možno vysoké boty. Nejsem zrovna dvakrát velký expert pro chůzi na podpatkách, ale kvůli tomuto večírku jsem se přemohla a své nožky vsunula do tak vysokých bot, až mě z té výšky skoro přepadala závrať.

Den D, hodina H nastala a já vcházím do krásného sálu, který je již částečně zaplněn sunijními návštěvníky… Nestačím se divit. Všude kolem mě se procházejí pánové v přesně padnoucích oblecích, košilích nebo tmavých kalhotech. Vypadají jinak než obvykle. Chodí pomalu, vzpříměně, v ruce drží skleničku vína… Trochu jiný obrázek osob, které znáte jen v keckách, roztrhaných jeansech a nejčastěji s půllitrem v ruce. Je vidět, že i oni sami se cítí sebevědomější než obvykle a dávají to viditelně najevo.

Na druhou stranu všem dámám to taktéž neskutečně sluší. Jedny na sobě mají společensko-plesové šaty, jiné černé kalhoty s lesklou halenkou a některé až příliš krátký outfit:-) Procházím se po sále a přistihuji se, že neustále myslím na svého partnera (taktéž nazývaným spolubojovníkem), protože představa, že bych v této neskutečně veliké a půvabné konkurenci, měla někoho sbalit, se mi jeví jako marná snaha Sisyfa vytkačit na kopec obrovský kámen.

Po povinném vejrání na všechny ostatní zavírám neslušně otervřenou pusu a hledám přátele, se kterými bych mohla začít konverzovat a družit se. Přistihla jsem se, že si podvědomě vybírám známé, kteří mají volné místo na sezení (čili nastala doba, kdy mé rozhodnutí začaly ovlivňovat vysoké boty a bolest všech částí nohy plynoucí z jejich nošení). Konverzuji, směji se, popíjím víno jedno, druhé, třetí… dobrou náladu nemám jen já, ale už naprosto každý. Správná doba pro nafocení pár fotek, i když fotek nakonec budou stovky:-) Jedna, která v sále vyvolala zaručeně největší ohlas byla taktéž má, když mě kamarád vyzdvyhl do náruče a polovině sálu se tak naskytl pohled na mou dvoudílnou chloubu, která pod šaty nezůstala skryta snad naprosto nikomu:-)

Po chvilce odcházím na toaletu. Bohužel bolest v nohou dosahuje takových rozměrů, že má chůze už dávno nevypadá elegantně a naopak z dálky připomínám jakýsi nepředvídatelně se pohybující objekt, vykyvující se ze své osy chvilku na levou a chvilku na pravou stranu. V sále jako první odhazuji boty na zem, což mi poskytne dostatek volnosti a prostoru pro minimálně hodinové taneční kreace. Po čtvrtém vínu vyšplhám na nejvyšší místo v této odsvěčené kapli, tedy rovnou na oltář:-) Minutu si tancuji a pochopím, že pro dnešek mám “splněno” a je čas jít domů.

Večírek opět (stejně jako minulý rok) nezklamal a rozhodně ho doporučuji všem příště navštívit, protože to prostě stojí za to. A kdy jindy si užít takhle společenskou atmosféru než právě před vánoci?

Díky patří především organizátorkám celé akce, které nám umožnili si takovýto skvělý večer užít a příští rok se budu těšit i na Vás.

2 reakce na “Recenze: Vánoční večírek SU v Sacre Coeur”

  1. Karol napsal:

    Tak to mám pocit, že sme boli na dvoch rôznych miestach. Počkaj… dátum a hodina sedí. Aj v Sacre Coeur to bolo. Hmm, kde sa stala chyba, Dr. Watson?

  2. Malé rýpnutí napsal:

    No, dámo, upřímně – viděla jste už někdy přesně padnoucí oblek? :-)

Napsat komentář



  • Nastala chyba, události nemohou být zobrazeny. Omlouváme se.